Kategorie: Odbojové tradice

V těchto dnech si připomínáme 110. výročí narození jedné z nejvýznamnějších osobností v dějinách naší vlasti v pohnutém 20. století.

Ludvík Svoboda, rodák z Hroznatína na Českomoravské vysočině, (nar. 25. 11. 1895), ho prožíval v plné intenzitě se všemi zvraty a otřesy. Nepřihlížel pasivně všem těmto událostem, ale byl jejich aktivním aktérem. Motivovalo ho k tomu vždy nezištné a horoucí vlastenectví, které se stalo osou jeho bohatě naplněného života...

Edvard Beneš a Aston Abbotts po šedesáti letech

Společnost Edvarda Beneše navázala spolupráci s britskou organizací Czechoslovak Government in Exile Research society z Cheshamu (Společnost zabývající se čs. exilovou vládou v Anglii). Členové tohoto uskupení se hlásí k tradicím spolupráce Čechů a Slováků s Brity v době 2. světové války. Hlavním zájmem jsou aktivity exilového zřízení a konkrétně Edvarda Beneše v Londýně a v Aston Abbotts...

Opravdoví hrdinové jsou obvykle lidé velice skromní, nenápadní, o svých činech nemluví, nechlubí se jimi. Jen málokteří z nich o svém životě zanechají písemná svědectví. Byla by věčná škoda, kdyby jejich hrdinské činy, zaplacené často vlastním životem, zůstaly v zapomenutí. Jedním z hrdinů druhé světové války byl pilot RAF VR, plukovník letectva v. v. in memoriam Josef Janeba.

Narodil se dne 4...

„Tak na téhle fotografii jsme tři bratři ve Svobodově armádě, vlevo Jaroslav, vpravo Antonín a já uprostřed,“ říká v Běchovicích nad rodinným albem rotmistr v. v. Bohuslav Anděl (84), volyňský Čech z obce Noviny České.

Takže tři bratři na Dukle…

Ne. Nás bylo devět dětí a spolu se mnou, Járou a Toníkem na Dukle bojovali Alexandr, ten přišel v Karpatech o ruku, další bratr Josef byl v tankových opravnách...

Ty, který jsi to nezažil, nemáš právo soudit!

Po mohutném vzepětí celonárodní vůle bránit republiku na podzim 1938, celá země po násilném odtržení svých pohraničních území mnichovským ortelem velmocí, upadla do hluboké ekonomické, sociální, politické, národnostní i mravní krize. Zároveň se zhroutila demokratická politická soustava, tvořící státotvorný základ republiky a k moci se draly politické síly, ochotné vycházet vstříc hitlerovskému nacismu...

Nejdůležitější bojové nasazení čs. vojenské jednotky na Středním východě byla účast na obraně důležitého středomořského přístavu Tobruku od 22. října 1941 do 7. dubna 1942. V době, kdy čs. jednotka byla vyslána do Tobruku, bránila tuto strategickou pevnost na cestě do Egypta a k Suezskému průplavu anglická vojska proti přesile obléhajících německých a italských divizí. Tobruk byl obehnán důmyslnou obrannou linií pevnůstek vybudovaných italskou koloniální správou. Čs...

K prvnímu bojovému nasazení čs. jednotky v SSSR došlo 8. března 1943 u Sokolova. V té době se nacistická vojska snažila po porážce u Stalingradu zvrátit nepříznivý vývoj na východní frontě. Hlavním úkolem bylo zastavit možnost průlomu nacistických vojsk u Charkova.
Čs. vojákům byl svěřen úsek v délce asi 10 km k obraně od řeky Mža po obec Arťuchovka.
Čs. samostatný prapor v SSSR se přesunul v noci 3...

Francie

Když vypukla válka, byli naši letci, kteří byli na území Francie nebo uvolnění ze závazku v cizinecké legii, zařazeni přímo do francouzských leteckých útvarů. Řada z nich po krátkém přeškolení na francouzská letadla zasáhla ihned do boje. Bojovali jak stihači, tak bombardovací letci. Ve francouzském letectvu působilo přes 170 pilotů a měli přiznaných více než 90 sestřelů německých letadel a svrhli na nepřítele 9 tun bomb...

Československá obrněná brigáda na západě měla svůj deník Naše noviny. Po celou válku vycházely každý den. Dokonce i za přesunu vojenských jednotek do nových tábořišť. Do roku 1942 byl jejich grafikem, ilustrátorem
a kreslířem nápaditých titulků Zdeněk Kolařík. Tento malíř, grafik z povolání, milý a vtipný, vtip dovedl nejen vymyslet, ale také ho vyrýt do blány pro vytištění. Zemřel náhle na infarkt v Dorchesteru.
Redakce Našich novin sebrala jeho kres...

Polsko

Po obsazení Československa nacistickým Německem 15. března 1939 odcházeli vlastenci za hranice s cílem hledat možnosti boje proti okupační mocnosti. Do 1. září 1939, kdy Němci napadli Polsko a začala II. světová válka, byla nejbližší cesta přes Polsko. Tam vznikla první zahraniční jednotka v Bronovicích u Krakova, tzv. Československý legion. Později cesty vedly přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Turecko a dále do Francie a na Střední východ...