Kategorie: Odbojové tradice

Buzuluk

Vznik a formování 1. československého polního praporu v SSSR – první vševojsková jednotka československého vojska v Sovětském svazu za 2. světové války.
Podepsáním československo-sovětské úmluvy 18.7.1941 a Vojenské úmluvy mezi vrchním velitelstvím SSSR a vrchním velitelstvím československým 27.9.1941 byly vytvořeny základní předpoklady pro budování československé jednoky v SSSR. Na první schůzce čs. vojenské mise při vrchním velitelství SSSR v Moskvě 8.12.1941 oznámil genmjr...

Číst více

Zahájení Stalingradské bitvy (17. 7. 1942)

V polovině července 1942 zahájila německá vojska (podle plánu Siegfried) mohutný útok na vzdálených přístupech na stalingradském směru a v září přímý útok na Stalingrad. Rozhořela se stalingradská bitva (17.7.1942 – listopad 1942), jedna z největších v 2. světové válce. Po úporných dvouměsíčních bojích o město (13.9. – 18.11.) sovětská vojska útok zadržela a vytvořila podmínky pro přechod k protiúderu. Začala jím vlastně třetí etapa druhé světové války. Protiúder u Stalingradu (19.11...

Číst více

Tenkrát ji bylo devatenáct

Letošní setkání Sokolováků je ochuzeno o významnou osobnost, účastnici tohoto boje, plukovnici Danutu Drnkovou (roz. Čermákovou). Zemřela loni 23. června. Moc nám všem chybí. Svým bezprostředním způsobem, jak líčila první boj naší jednotky na území Sovětského svazu, viděného očima mladého děvčete, dovedla jako málokdo vyvolat atmosféru tehdejších dramatických událostí.

Předsunuté praporní obvaziště, k jehož osazenstvu Danuta patřila, bylo umístěno v jedn...

Číst více

Generálovy epizody

…Hluché výbuchy zanikají v otřesném dunění, plamenech a prolínajících se kulometných dávkách a označující místo vítězného přepadu podporučíka Vlastislava Raichla a jeho chlapců, jejichž ostrý nástup na nacistický palebný srub je skvělou ukázkou dovedného a odvážného manévru...

Číst více

Jožka Jabůrková: »Fašismus rozsévá zhoubu, vojny a neštěstí«

Obhájkyně práv neprivilegovaných, talentovaná novinářka, cvičitelka mládeže, česká vlastenka, bojovnice proti fašismu, pražská zastupitelka. To všechno byla Jožka Jabůrková. Před 70 lety, 31. července 1942, ji v KT Ravensbrück umučili němečtí nacisté...

Číst více

Máme být nač hrdí!

Když se zapomene, je národ snadněji manipulovatelný

„V našich novodobých dějinách není mnoho okamžiků, kdy český národ jako celek vystoupil se zbraní v ruce v boji za něco nebo proti něčemu. České národní povstání z května 1945 k takovým momentům patří...

Číst více

RE-VÍ s prsty v Londýně

V dubnu 1941, když němečtí okupanti zrušili Československou obec sokolskou, mladí příslušníci TJ Sokol z Třebíče, aby se mohli legálně scházet, pod hlavičkou Trampský klub Fafejta v roce 1942 založili plavecký oddíl. Dokonce se stali členy Českého amateurského svazu plavců. V plaveckých soutěžích v rámci Moravy dosahovali pozoruhodných výsledků.

Čelní činovníci místního Sokola, zapojení do ilegálního protinacistického odboje, však byli kolaboranty prozrazeni...

Číst více

Šest hrdinů z ulice V háji

„Já vás do domu pustím, ale pochybuji, že vám někdo otevře,“ řekla mi v pražské holešovické ulici V háji mladá maminka s kočárkem poté, když mi „prozradila“ několik jmen starších nájemníků, kteří by snad mohli v minulosti znát rodinu Drašnerovu. V domě číslo 1243/35 mi opravdu nikde neotevřeli, nuž dnes se člověk nediví. Ale potom, v telefonu…

„V našem domě už těžko najdete někoho, kdo by Drašnerovy znal,“ řekla paní Vaňková...

Číst více

S vědomím vlastní pomíjivosti…

V noci z 16. na 17. října 1944 seskočil na Lounsku partyzánský oddíl Jan Kozina v počtu 17 mužů. Jejich letadlo startovalo z letiště u polského města Rzsesova. Byl to první výsadek na Českomoravskou vysočinu, kde osmi našim a devíti sovětským parašutistům velel Vasil Kiš, náčelník štábu G. A. Melnikov a komisař Slovák Ján Kopčák. Výsadek byl původně určen do prostoru Plzeňska...

Číst více

Síla lásky a slova básníka

V posledních letech, která mne stíhala osobními bolestmi a ztrátami blízkých, jsem často přemýšlela o tom, proč můj otec František Kalvoda z Tišnova, zavřený v Brně od srpna 1941 do listopadu 1942, nikdy o nuceném pobytu v Kounicových kolejích nemluvil; vzpomínky musely být velice trýznivé. Téměř rok po maminčině smrti se mi po více než šedesáti letech z pozůstalosti její sestry dostala báseň napsaná v Kounicových kolejích k jejím 28. narozeninám...

Číst více