Odhalení pamětní desky Přemysla Šámala, vlastence a demokrata

V závěru dubna se v Praze uskutečnilo odhalení pamětní desky JUDr. Přemysla Šámala, který v letech 1915 až 1918 z Hlávkova domu ve Vodičkově ulici, kde bydlel a měl i advokátní kancelář, vedl protihabsburský odboj a usiloval o vznik samostatného státu. Po vzniku ČSR stanul v čele hl. města Prahy a v roce 1919 se stal kancléřem prezidenta republiky.

S projevem při odhalení pamětní desky vystoupil profesor JUDr. Václav Pavlíček, CSc., který přivítal přítomné hosty a mimo jiné řekl: „Přemysl Šámal svůj život zasvětil demokratickému československému státu a oběma jeho prezidentům a jako oddaný vlastenec mnoho vykonal k udržení demokracie v meziválečném období. Stal se symbolem československého republikanismu. Zaslouží si proto, aby jeho zásluhy byly vyjádřeny také pamětní deskou v místě, kde dlouho působil a na domě, který byl a je ve vlastnictví Hlávkova Nadání. Pamětní deska věnovaná dr. Šámalovi by měla symbolicky vyjádřit také vděk těm, kteří v minulém století účinnou solidaritou pomáhali osobám a rodinám, jež trpěly v důsledku věznění a jiných forem perzekuce ze strany utlačovatelského aparátu pro svou oddanost hodnotám republiky, svobody a demokracie. V době druhé světové války byla taková humanitní pomoc často trestána smrtí. Po vítězství se na tyto mnohdy neznámé a skromné lidi zapomnělo, a to nejen po roce 1918 a po roce 1945, ale i po roce 1989. Kdo vzpomněl po roce 1989 na ty, kteří pomáhali příslušníkům perzekuovaných rodin nacházet zaměstnání, kteří jim přispívali formou finančních pomocí a organizovali pro ně sbírky, aby nezůstali bez prostředků?

Při oslavách 100 let vzniku Československé republiky značná část veřejnosti po zásluze oceňovala, že Československo bylo v meziválečné době ostrovem demokracie ve střední a východní Evropě, azylovou zemí pro demokraty a rasově pronásledované, kteří prchali z okolních států. Je to důvod k národní hrdosti.

Prosazují se také ideologické proudy opačné, které chtějí přesvědčit veřejnost v duchu propagandy druhé republiky, že vznik Československa a tehdejší československá politika zahraniční i vnitřní byly chybné a Češi měli zůstat součástí monarchie nebo se dohodnout, tedy podrobit nacistickému Německu a připojit se k antidemokratickým a antisemitským kampaním, jak to učinily jiné státy. Chtějí navodit dojem, že se tehdy Československo nelišilo od těch států, odkud pronásledovaní lidé prchali, aby zde nalezli útočiště.

Příklon některých intelektuálů, publicistů a činitelů kulturních institucí k adoraci aristokracie a monarchie, k odmítání hodnot demokracie a republiky, připomínají formou i obsahem ideologii druhé republiky a první období protektorátu pod Neurathovým protektorstvím s jeho politikou odnárodňování a refeudalismu. K takové propagandě nelze zůstat lhostejnými a mlčet k trvajícím útokům na ideový odkaz zakladatelů demokratické Československé republiky, k nimž patřil také JUDr. Přemysl Šámal, a k jimi prosazovaným principům demokratickým a republikánským. Proto odhalení pamětní desky JUDr. Šámalovi, který se významně účastnil I. a II. odboje, má hodnotu také aktuální. Ústava stanoví, že Česká republika je věrná tradicím státnosti československé, Úctu k těmto tradicím, k jejímž tvůrcům patřil JUDr. P. Šámal, pamětní deska vyjadřuje.“

Autorem pamětní desky je sochař a medailér Michal Vitanovský, výtvarné a architektonické řešení zpracoval Ing. arch. Jiří Voves, malíř a grafik. Pamětní desku odlil Jiří Šilhan. Při příležitosti odhalení pamětní desky byla vydána publikace, která předkládá obraz mnohostranné činnosti Přemysla Šámala pro český národ a obnovenou českou státnost. S životem a prací tohoto vlastence vás podrobněji seznámíme v příštích číslech Národního Osvobození.

Zanechte komentář!