Patnáctý březen 1939 – nejstrašnější datum československých dějin

Jiří Jaroš Nickelli

20. 3. 2019
V současnosti bývá médii a politiky upřednostňován 21. srpen 1968, ale pravdou je opak – 21. srpen zdaleka neznamenal takové ztráty pro občany ČSSR jako 15. březen pro občany první ČSR! To je nepopiratelný historický fakt. Alespoň pro každého pamětníka a pro znalce novějších dějin.
Patnáctý březen 1939 a vše, co následovalo, je nejtemnější kapitolou československých dějin, a i po osmdesáti letech jsou jeho strašlivé následky patrny ve ztrátách statisíců českých, slovenských, židovských a romských rodin.

Nikdy předtím ani potom nedosáhlo barbarství okupační moci velkoněmecké říše takového pokračování, jaké vytvořili zplozenci obludné pangermánské politiky hitlerismu.

To vše zahájil 15. březen 1939 a ukončil až 9. květen 1945.

Dodnes tisíce pozůstalých v republice uctívají své padlé a zavražděné z této nelidské éry, která se dnes stále více zapomíná nebo účelově zamlžuje, když už ji nelze znetvořit.

K hanbě dnešních časů patří všichni ti, kdož vyprávějí goebbelsovské plky o tom, jakým ten protektorát vlastně byl »dobrodiním« a jak Češi »žili v závětří války«. To mohou tvrdit jen naprostí ignoranti dějin, anebo krutí nepřátelé republiky a obhájci sudetských zločinců, kteří lvím podílem přispěli ke zničení republiky a nastolení ohavného protektorátu.

Je třeba, aby všichni pozůstalí po obětech a bojovnících proti nacismu pozvedli svůj hlas, aby toto přestalo. Je třeba, aby se na univerzitách po letech zamlžování a nalhávání historie opět začaly učit přesné a pravdivé dějiny protektorátu a vzdala se čest všem padlým za osvobození republiky. Čest totiž patří všem, bez ohledu na politické postavení, bez ohledu na domácí boj, západní nebo východní frontu! To zločinné vylučování jedněch nebo druhých musí skončit, jinak nikdy nemůže nastat národní smíření a vyrovnání. Je třeba dát najevo všem lhářům v médiích a v politologické i politické obci, že občané si nepřejí krmení v duc hu prote ktorátních lží a nalhávání základních faktů o zrůdnosti nacistické okupace republiky a o nesmírných obětech našich národů a národností za této temné éry. Tento úkol v první řadě padá na historiky akademiky, dále na ÚSTR, Vojenský historický ústav a další instituce k tomu určené. A tento úkol padá také na politické strany, aby ve svých řadách konečně udělaly pořádek a nedávaly prostor lhářům o sudetské otázce, o protektorátu a o československém odboji. Zvláště to platí o sociální demokracii, o lidové straně a o TOP 09, abych jmenoval ty nejkřiklavější případy. Ty mají na štítu ty nejt emněj&s caron;í skvrny v tomto směru. Jména aktérů těchto partají jsou veřejnosti zajisté dobře známa.

Ostatně voliči sami se budou rozhodovat, komu dají svůj hlas – a v tomto rozhodování bude hrát nepominutelnou roli i to, jak strany prezentují minulost republiky za nacistické okupace, a komu dávají přednost – zdali lživým kvakům koryfejů »sudetismu« a lhářům o povaze protektorátu, anebo faktům o zločinném spolčení sudetů, definovaném i Norimberským soudem, a faktům o zločinech třetí říše na Čechoslovácích.

I to bude aktuální naplnění odkazu boje za osvobození republiky.

ZDROJ ZDE:
  • 360 tisíc obětí protektorátu, okupace, domácího a zahraničního odboje;
  • 350 tisíc vyhnaných Čechoslováků z pohraničí a vnitrozemí;
  • 170 tisíc lidí zavlečených na otrocké práce do rajchu;
  • desítky zničených a vypálených obcí;
  • mrtví, zavraždění, popravení, nezvěstní z věznic, káznic, koncentračních táborů a transportů smrti;
  • vykradení státu, uloupení československého státního pokladu, zavření vysokých škol, nucené nasazení mládeže do továren a na práci pro válečné dobrodružství třetí říše.

Zanechte komentář!